Na břehu vod, z nichž návratu není
rozjímám o žití, o umírání
Není jen zrod a pomalé tlení
konci všech nadějí odvždy se bráním
Rf.: Divokou soutěskou Cháron se blíží
nebo jen strach, že nedojdu dál?
Habr se otřásá - listí ho tíží
otvírá náruč jak nebeský král
Nespěchám s tím, kdo krátil by chvíle
doteků milosti, když zem je vlahá
Na prahu zim je světlo tak milé
a řeka pod listím svůdná a nahá
V tunelu světla už jednou jsem byla
jak voda průzračná, svobodná v letu
Pak jsem se spletla a přeci dál žila
Znovu si přeříkám, že krásně je tu
Rf.: Divokou soutěskou...
Pod břehem vod se zrcadlí léta
svědkové zimy i podzimu, jara
Přijde mi vhod, že nad krajem létám
jak sirá zem jsem mladá i stará
