PhDr. Patricie Anzari, CSc.

Sex už sice dávno není tabu, přesto se kolem tohoto tématu lidé potácejí v jakési mlze utkané z předsudků, omylů a falešných mýtů. Způsobuje to mnohočetné problémy v sexuálním životě, zvláště u dlouhodobých soužití.

Hlavním omylem je zaběhlé přesvědčení, že sexuální náboj páru časem vyvane, vše se promění v rutinu. Tento nevyvratitelný mýtus se opírá o statistické potvrzení z praxe. Když však do soužití nahlédneme blíže, ukáže se, že zevšednění nepřichází přirozeně, ale díky lhostejnosti k partnerství jako takovému, zaměření jen na vlastní pocity, nepoučenému zacházení s intimní blízkostí. V neposlední řadě má vliv přízemní, nekulturní vztah k sexu.
Svěží a radostný intimní život páru není nedosažitelnou metou, k níž lze dojít jen celoživotním studiem duchovních věd a pokročilou jogínskou praxí.
Ten, kdo si tuto vysoce ušlechtilou cestu zvolí, věnuje jí celý život jako jedinému dílu. Je to obdivuhodné rozhodnutí, které přinese hluboké poznání spirituálního i hmotného vesmíru. V praktickém pozemském životě však nutně vede k osamělé cestě.
Mezi ponorem do levoruké tantry a soukromým životem v konzumním světě je závažný rozdíl. Buď člověk ve velkém učí sexuální praktiky, skrze něž lze dosáhnout vyššího vědomí, nebo je v malém žije. Pak je to obyčejný život, posvěcený živoucí láskou a vřelostí.

Lhostejnost k partnerství
je jako mor. Když se lidé namlouvají, zdá se, že by pro svou vyvolenou bytost vykonali cokoli. Novodobým trendem je, že je to velmi rychle přejde, pokud vůbec někdy museli něco takového předstírat. Jeden z partnerů vždy miluje víc, svůj zájem o svazek prosazuje silněji. Protějšku tak nevědomky dává najevo, že se vůbec snažit nemusí, že stačí, když je součástí procesu vytváření vztahu.
Pokud dojde k dohodě o uzavření svazku za účelem založení rodiny, je to na celý život, dokonce i tehdy, když se - už jako rodiče nějakých dětí - rozvedou. Rodinné pouto nelze přetnout. Každou chvíli se odehrává nějaká svatba, pohřeb, křtiny nebo promoce. Rozvedení mají problém, kdo kam smí přijít a kde může sedět či stát.
O vztah je třeba pečovat. Předejít zevšednění lze jedině tak, že se vstupem do partnerství oba zúčastnění stanou lidmi, jimž není nic zatěžko. Ochota k vykonávání nejrůznějších nepopulárních činností, spojených s udržováním domácnosti, by měla být na obou stranách co nejvyšší. K tomu také patří schopnost objektivně si přiznat, jakým procentem se na nich podílím, nakolik se snažím partnerovi ulehčit život. Těžké práce vykonává ten, kdo je fyzicky silnější, v případě ekonomických možností najatá síla. Udřená žena může jen těžko naplnit roli cukřenky, vznášející se prostorem.
V soužití jsou důležité činnosti, při nichž spolu partneři spolupracují, doplňují se, cítí praktickou souhru. Toho lze dosáhnout jedině uznáním, že každý je mistr v jiné oblasti a tam je přirozené účastnit se pomocnými pracemi.
Po citové stránce je nutnou podmínkou úcta a soustředění na city k partnerovi, snaha činit ho šťastným svými pozornostmi, citlivým vnímáním jeho tužeb a potřeb. Tady se dostáváme k intimnímu prostoru. Sexualita nemůže být pro drtivou většinu žen uspokojivá, pokud se něžné doteky, líbání a vřelé oslovování stanou jen součástí jakési předehry před pohlavním stykem. Žena se potřebuje cítit milovaná, nikoli jen používaná. Manželovo pozorné a dvorné chování jako součást každodennosti ji naplní radostí z toho, že má pro něj hodnotu, že ji vnímá. Jinak se vůči němu uzavře a zdá se, že je chladná, frigidní. Ona však čeká na projevy lásky i mimo erotické chvění, aby se moha otevřít, cítit mužovu citovou blízkost.
Muž je velmi citlivý na výčitky a kritiku, protože ke svému dobrému pocitu potřebuje obdiv a uznání své ženy. Ponižování, despekt, neustálé obviňování - to jsou časté smrtící zlozvyky žen. Muž touží přijít domů a být přijat vlídnou náručí celého prostoru, cítit se v rodině vítán. Některé ženy se dokáží natolik zacyklit ve své patologické nespokojenosti, že muže zapudí.
Také žárlivost na profesionální úspěch a jeho snižování jsou jedem pro vztah, jímž jsou schopny znečistit domov obě strany. Laskavé, vlídné a pozorné chování je na obou stranách jediným důkazem, že k partnerství nejsou lhostejné.

Zaměření jen na vlastní pocity

Všeobecně dochází k psychopatizaci společnosti. Psychopat - zjednodušeně řečeno – je člověk, který se zajímá jen o vlastní blaho. Dobré je na světě vše, co ho uspokojuje, zbytek je špatný. Nevnímá potřeby druhých, za svými cíli jde přes mrtvoly. Psychologie a další obory nezaznamenaly tento trend a přiživují ho svými mantrami „starej se o své blaho“, „měj se rád“, „musíš si vážit sám sebe“, „nejdřív musí být uspokojeny tvoje potřeby“. Navíc označují v okolí klienta viníky, toxické osoby, působící jeho nepohodu. Není divu, že manželství nedrží pohromadě. Šťastné partnerství a rodina jsou prostorem, který je postaven na vzájemné empatii a ochotě uskromnit se pro druhé. Nestačí, když se obětuje jen jeden. Potom už nejde o vztah, ale o tyranii.
Sebestřednost se hmatatelně projevuje v oblasti ekonomického fungování páru či rodiny. Je to snadno vyčíslitelné schéma preferencí, pozic jednotlivých členů. Právě z těchto důvodů vznikl v posledních letech zvyk utajování skutečných příjmů před partnerem, přidělování prostředků na chod domácnosti ponižujícím způsobem a urážení partnera, který domů přináší méně peněz než druhý. Lakota na kterékoli straně je kontraindikací k uspokojivému sexuálnímu životu. Ne že by se doma mělo za sex platit, jde jen logický důsledek: nelze milovat sobeckého a bezohledného člověka vyjadřujícího absolutní nedůvěru a nadřazenost tím, že dělí rodinné finance na své a ostatní, s velkou bolestí vydávané. Kde panuje láska, je vše na společné hromadě a ten, kdo je ekonomicky nejgramotnější, vede transparentní hospodaření rodiny. Ochotně kdykoli vysvětlí, jaké jsou aktuální možnosti. Jinak je partner nebo zbytek rodiny v trvalém stresu, odsunutý do podřadné kategorie. Intimní život nemůže fungovat bez pravdy, důvěry a otevřenosti. To jsou hlavní důvody vyhasínající vášně v páru. Sexuální život se sobcem podle toho vypadá. Přistupuje k němu ve stylu: udělej mi dobře a vypadni. A pokud se snížím k tomu, že ti budu chtít pomoci k orgasmu, nezdržuj dlouho.

Nepoučené zacházení s intimní blízkostí
Mnohé už bylo řečeno výše. Na tomto místě se chci jen zmínit o několika faktech, která jsou v soužitích stále málo brána v úvahu.
Každý si musí přiznat, jestli má k milování talent nebo je nešikovný. Druhý případ potřebuje vedení nadaného, tvořivého, trpělivého a citlivého partnera. Mít takový dar znamená poslání, měl by do partnerství vnést světlo a teplo, probudit partnera k lásce.
Dostanou-li se k sobě dva nenadaní, jejich intimní život brzy vyhasíná, protože je spíše nudí. Tady je vhodná inspirace od seriózních učitelů levoruké tantry. Dva nadaní mají většinou velmi bouřlivé soužití, plné konfliktů, které se snadno hasí v manželském loži. Všichni talentovaní jsou však ve velkém nebezpečí páchání nevěry, je důležité, o jaké hodnoty se opírají. Pokud partnerství a rodina pro ně nejsou na nejvyšší příčce, jsou nezdrženliví a neměli by k sobě nikoho poutat.
Šikovnost v intimní oblasti se buduje v dětství. Pokud je v rodině samozřejmostí něha, objímání, líbání a hlazení, je dítě odmalička otevřené. Studený odchov plodí nešťastníky, kteří si s fyzickou blízkostí neví rady. Dřív než je zahájen aktivní sexuální život, je nutné umět pohladit citlivou vřelou dlaní, obejmout tak, že je to druhému příjemné a líbat něžně a měkce. To jsou základní noty, bez nichž nelze dosáhnout dobré úrovně intimity. Mnohé páry se už roky nelíbají, nehladí, občas konzumují politováníhodný akt. Musí se vrátit do mateřské školy milování. Probudit dlaně, rty a náruč.

Přízemní, nekulturní vztah k sexu
Konzumní společnost zaplavila trh pornografií a spoustou dráždivých podnětů v reklamě a médiích. Pro mnohé děti je první sexuální osvětou právě pornografie, kterou sledují na internetu. Představa o sexualitě je tím drsně zredukovaná na dráždění pohlavních orgánů a jejich nepřirozený výkon, o různých úchylkách a zvrhlostech nemluvě. Rodiče se většinou moc neobtěžují s výkladem, s moudrým zasvěcením do oblasti lidské intimity. Spoléhají na školu, která však přichází s tímto tématem pozdě. Děti už dávno vše vědí a myslí si o tom své.
V severských státech existuje sexuální výchova vhodná pro předškolní děti, protože už tehdy člověk vnímá své libido a aktivně se jím zabývá. Děti zároveň poučí o nebezpečích, nevhodném chování dospělých a lépe je ochrání před zneužíváním.
V dospělosti se pornografie vloudí do manželských ložnic s tím, že jsou požadovány shlédnuté praktiky, které nemohou způsobit nic dobrého. Když je partner nebo spíše partnerka nepoužijí jako spontánní výsledek radostné tvořivosti v intimitě páru, jde jen o nepříjemné technické postupy, které jsou ponižující.

Žít v láskyplném páru až do stáří je požehnání. Není to snadné, není to nemožné. Záleží na každém z nás. Přeji všem čtenářům radost z blízkosti, něhy i vášně.