U brány do nebe od věků bdíš –
nehřeje, nezebe pozemská tíž
Do slunce zahleděn přemítáš snad
– čím skončí tento den – proč Bůh má rád
Malý svět za zády, kam lísteček spad?
Vítr už nemá kdy ti na flétnu hrát
Vpíjím se pohledem, nebesa žhnou
jsi k Věčnosti zahleděn – snad pohrdáš mnou?
Jsi otec, jenž vrátil se z neznámých cest
a syn zatím ztratil se – je těžké to snést
Jsi učitel života – vždyť trpěl jsi sám
Rej barev se mihotá zve k nebeským hrám