PhDr. Patricie Anzari, CSc.

AKTIVNÍ EGOLÝZA - ORIGINÁLNÍ PSYCHOTERAPEUTICKÁ METODA

Toto zamyšlení doufám potěší všechny, kdo se podíleli na stavbě domu v Rynarticích. Stalo se samozřejmostí, že si sem jezdí lidé pro hluboké pročištění a uspořádání své osobní situace, pro pochopení vlastní minulosti a odvážný pohled do budoucnosti, pro sílu ke smíření či osvobození, pro ochotu uznat své chyby, pro leckdy bolavý pohled do zrcadla. Několik dětí se tu houpalo na rukou účastníků setkání ještě v čase, kdy dlely v matčině lůně, aby se po narození vrátily a byly slavnostně přivítány v životě všemi, kdo se za jejich narození modlili. Několik lidí tu samozřejmě nenašlo svá splněná očekávání, drtivá většina však odjížděla plná světla, zjihlé naděje a odhodlání žít lépe a smysluplněji. Mnohým se to dokonce podařilo naplnit. Někteří se zbavili smrtonosných závislostí, někteří vyšli z hluboké krize posíleni, někteří zachránili svá partnerství, někteří z nich odešli alespoň se ctí a velkorysostí. Mnozí začali vnímat potřeby Matky Země a začali se chovat ohleduplně, ekologicky. Mnozí tu skrze příběhy ostatních našli pochopení pro své rodiče, děti, partnery, přátele. Mnozí se odsvobodili od konvenční cenzury vlastních citů a začali žít v pravdě.

Několik z nich tu potkalo životního partnera. Několik z nich se tu dotklo Boha ve svém srdci.

Já jsem tu našla domov, otevřela se přírodě a s pomocí zasvěceného ji začala opravdu vnímat. Teď se tu učím samotě a překonávání bolesti.V kraji jsem dostala příležitost pracovat s těmi, kdo se ocitli na dně... Začala jsem tu psát básně a zamyšlení, pohádky pro děti... Přijíždějí mi sem pomáhat mí úžasní nezištní přátelé a přinášejí atmosféru rodinného života. Zpráva o užitečnosti tohoto domu není zdaleka vyčerpávající. Jen naznačila, že to společné dílo nepřišlo vniveč, třebaže se stavitelé dávno rozběhli do světa. Ten dům jim svítí na cestu a jsou jím požehnaní. Věřím, že se cítí naplněni a šťastni a mají dost sil procházet svými životními zkouškami. Letos na svatého Václava se dům stal také místem svatebním. Nabídla jsem to svým blízkým přátelům jako svatební dar: jeden den hluboký, silný obřad jen se svědky, hudbou a šťastným spočinutím, druhý den bohatá hostina pro rodinu a samozřejmě malá repríza obřadu... Pak probuzení do nedělního slunného rána a pocit, že na světě je vše na svém místě.

Nejprve jsme museli projít neúprosnými úředními cestami, aby se vše mohlo uskutečnit. Dostalo se nám však daru, že jsme našli laskavou a příjemnou paní oddávající i matrikářku, které se nakonec staly naprosto harmonickou součástí toho osudového kroku zamilovaných.
Když ten krásný pár sestupoval po jasanových schodech za zvuků Mozartovy hudby a za ním hopkal párek nevěstiných kloučků, kteří se snažili důstojně nést mamince vlečku, zdálo se, že ze všech koutů svítí tisíc sluncí, třebaže za okny hustě pršelo štěstí.

To ráno z mého srdce vytryskla svatební báseň, kterou jsem doplnila Griegovo Ráno:

Přeletět hory, přejít moře
Pohladit duši, zmírnit hoře
jeden pro druhého

Dlaň v dlani spávat, stolovat spolu
Vítat se vroucně, loučit v bolu
jeden pro druhého

Zázraky uzřít, zachytit pocit
Milovat rána, těšit se nocí
jeden pro druhého

Rozsvítit hvězdy a zhasnout tíseň
Malovat rosu, složit píseň
jeden pro druhého

Vzpomínky hýčkat a tvořit nové
Spojit se v mysli i v říši snové
jeden pro druhého

Věřit si, ctít se, promíjet chyby
Hýčkat si lásku, neříkat "kdyby"
jeden pro druhého


Když druhý den přijela rodina, pro utišení lítosti, že byli "okradeni" o obřad, zopakovali jsme hudbu, sestupování po schodech ve svatebním, báseň i polibek a vše okrášlil vzdušný valčík manželů, kteří spolu opravdu vířili jako jedna bytost...
A pak jsme s přítelkyní pobíhaly, pečovaly, hostily pochoutkami, které jsme od rána navařily a mně se zdálo, že jsem v životě nebyla opravdu o nic připravena. Dům se naplnil nadějí a ti dva, skrze něž se zrodilo další jeho poslání, jsou teď na cestě, která je příležitostí k uskutečnění všech veršů mé básně. Kéž se jim to beze zbytku podaří.
Kéž paprsek hýčkané lásky dopadne na každého z nás, aby ta naše nestrádala.