PhDr. Patricie Anzari, CSc.

AKTIVNÍ EGOLÝZA - ORIGINÁLNÍ PSYCHOTERAPEUTICKÁ METODA

Každé dobré ráno, tedy takové, kdy nejsem zdravotně oslabena, zahajuji cvičením. V minulosti jsem mnoho let běhala se psem, chodila do posilovny. Běh se pro mne později stal příliš těžkou disciplinou, a tak jsem přesedlala na T´ai- Chi a základní domácí cviky pro posílení všech svalových skupin. Před třemi lety jsem díky blízké přítelkyni potkala Nicky Knoff, mezinárodně uznávanou učitelku učitelů jógy. Domácí cviky nahradila začátečnická úroveň jógy a já začala prožívat radost ze svého těla i duše. Pranajáma na úvod mě zaplaví zlatým světlem a vnitřní silou. Plynu se svým novým dechem, kráčím s ním tajemnými cestami a očišťuji se. Už to není jen řízené naplňování a vyprazdňování plic, v hlubokém soustředění vychutnávám život sám.

Je k neuvěření, jak rychle jóga zlepšuje hybnost a pružnost i staršího cvičence, jímž už bohužel jsem. Nejraději bych zavýskla, když dosáhnu dlaněmi na zem mnohem snáze než včera, když v pozici psa mám bezbolestně paty na podložce... Každý další cvik přináší radost, posílení, omládnutí. Po pár měsících jsem mohla některé pasáže obohatit o vyšší stupeň obtížnosti. Když na konci cvičení vystřídá elegantní oblouk ryby sladká shavasana, absolutní uvolnění a mír, kutálejí se mi po tvářích slzy radosti. Tělo se stalo čistým a vlídným příbytkem duše, naplněné mírem.
T´ai-Chi podle mistra Al Huanga mě v životě doprovází dvacet sedm let. Mistrova základní sekvence je receptem na šťastný život. Kdykoli praktikuji, vynoří se nové poselství. Nemám v úmyslu zde nabízet praktické cvičební návody. Pojďme spolu projít pocity a inspirace, které přináší. Pojďme si vychutnat jeho poezii v podobě, již jsem jí za ty roky vtiskla.
Začínám dotekem zázraku existence. Stojím na matičce Zemi a do hloubky prociťuji nádhernou skutečnost každé vteřiny bytí, v níž mě matka nese vesmírem. Letím na planetě, cítím jistotu pod nohama, zázemí a domov. Pro mou cestu se otevřel bezbřehý hvězdný prostor. Nemohu být ztracena, mám pevné základy a nekonečné možnosti letu... Jakýkoli okamžik je tak požehnaný.
Soustředím se na svůj střed ? Tan Tien, naplňuje se životní silou Chi. Paže se v nádechu rozevřou jako nekonečná světelná křídla a světlo mého středu prozáří celý prostor. S výdechem znovu soustředím všechnu energii do ohnivého bodu uprostřed těla, pocítím nezničitelnou sílu a odhodlání. Nemohu se nikdy vzdát...

Sestoupím na hladinu oceánu času, napojím dech na jeho vlny a nořím se do absolutní harmonie s všehomírem. Souhra pohybu a dechu proměňuje pobyt na tomto světě v nesnesitelnou lehkost bytí. Naplňuji tak starou taoistickou moudrost: ?Nejdříve naslouchej, potom zkus plynout s tím, čemu nasloucháš. Pak teprve něco žádej, nebo nabízej svůj program.? Úžasnou prémií takové cesty životem je postupná ztráta chtění. Nahradí je vděk.
Zdravím slunce. Prsty se dotýkám hvězd, ač jsem pevně spojená se Zemí. Jsem součástí všeho a vše je mojí součástí, děkuji za život. Zdravím slunce s rukama vztaženýma k nebi a vstupuje do mne odvaha, víra ve vítězství nad vlastními slabostmi i nad zlem světa.
Pozdravím i měsíc, přináší mi svobodu jako stav duše. Čím větší měsíc zdravím, tím více svobody, tím více energie se otvírá v mém nitru. I v nejtemnějším žaláři mohu být nekonečně svobodná. Vracím se však k pokoře. Pokouším se znovu naplnit nejtěžší zadání lidské existence: jsem jen nepatrná částečka prachu ve vesmíru, a přece mám celý ten vesmír v srdci.
Otvírám kouzelné okno, příležitost k poznání pravdy. Hluboké zření odhaluje světelnou a láskyplnou podstatu bytí, jsem naplněna radostí, cítím se odolnější a odhodlaná k jakékoli životní zkoušce.
Poprosím Matku Zemi i Otce Vesmír o energii, sytím se jí ve vášnivém víru. Vzápětí ji přetavím v léčivý oheň a obdaruji jím všechny bytosti, všechna potřebná stvoření.
Odevzdala jsem vše, co jsem měla, a tak znovu doplním sílu, skrze niž se převtěluji do Stromu Života. Mé kořeny prorůstají planetu, je to akt hlubinné ekologie. Její bolest je moje bolest, její blaho je i mým, jsou má i všechna drobná zrození a smrti. Tělo je silný kmen, jímž proudí energie Země i vesmíru, paže se rozvětvily ve vesmírnou korunu plnou pomíjivé krásy květů i sladkosti plodů, zpěvu ptáků a jejich požehnaných hnízd... Jsem Strom Života, dotýkám se v této posvátné chvíli smyslu svého života, moudrosti, celistvosti světa. Ani v takovém okamžiku však nesmím ztratit ochotu ke změnám, a tak se bratřím s vesmírným větrem. Sytí mě nespoutaností, tvořivostí a vstřícností ke všem změnám, jimiž na své cestě procházím.

Pak posílám světlo svého svobodného srdce v posvátném kruhu do všech světa stran.
Nakonec obejmu tygra, symbol životní síly, naplní mě v tom objetí po okraj. Pokorně se vrátím k hoře, symbolu života, na jejímž úpatí jsem jen nepatrný oblázek. Šťastný oblázek...
Každodenní cvičení nemusí být nepříjemnou povinností, bolavou cestou k udržení kondice či váhy. Ponoříme-li se do meditativních hlubin a nasloucháme řeči těla, stane se duše průvodcem, s nímž neomylně konáme to, co je v danou chvíli nejprospěšnější. Nemůžeme hovořit o vděku za život, pokud tělo prozrazuje, že jsme ve vleku lenosti a závislostí. V harmonii pohybu, dechu, mysli a srdce se rodí spirituální poezie. Je radost ji prožívat, okrašlovat jí všední dny.