PhDr. Patricie Anzari, CSc.

AKTIVNÍ EGOLÝZA - ORIGINÁLNÍ PSYCHOTERAPEUTICKÁ METODA

Na konci osmdesátých let jsem u svých francouzských přátel zaznamenala posedlost jakousi vymožeností jménem Minitel, která byla předchůdcem internetu. Fungovala po telefonních linkách, daly se posílat zprávy, chatovat, rezervovat jízdenky, vyhledat informace... Netušila jsem, že se jednoho dne nebudu moci hnout bez notebooku, toužit po ultrabooku, přemýšlet nad pořízením alespoň iPadu... Technický vývoj v posledních desetiletích je neuvěřitelný, virtuální svět si žije svým životem a my v něm. Začíná být nepředstavitelné, že bychom se ocitli na dlouhý čas bez elektrického proudu a byli odkázáni sami na sebe... Nejen že by nám byla zima a neuměli bychom se nakrmit, neuměli bychom vůbec přežít. Jak kruté by vedle těchto starostí bylo odstřižení od zpráv o světě a hlavně - od internetu! Museli bychom spolu znovu osobně komunikovat, milovat se ve skutečných tělech a hlavně - napojit se na přírodu a pokusit se opět stát její součástí. Doufejme, že nebudeme muset touto krutou zkouškou projít, domnívám se však, že bychom měli být lépe připraveni, než je tomu nyní.
Pojďme se spolu zastavit nad ďábelskou a andělskou tváří internetu jako průvodce životem.
K napsání článku mě kromě naší milé šéfredaktorky inspiroval sedmnáctiletý klient, závislý na jedné počítačové hře. Snaží se mě zasvětit do jejích krás a pozitivních dopadů na jeho život. Jsem hrdá, že mě přestal považovat za starého ignoranta, který světu her nemůže nikdy porozumět. Přistoupil na nápad, aby hru přenesl do reálného života a pokusil se jejími cestami vyjít s matkou a babičkou v míru a oboustranné radosti, plnil studijní povinnosti a našel směr, jímž se v životě bude ubírat. Jsem zvědavá, jak bude úspěšný. Když se dívám na záznam mistrovství v té hře, jsem opravdu nesvá: potvory nejrůznějších tvarů, barev a velikostí se mezi sebou likvidují... Inu, uvidíme, jaké pozitivní vlivy obhájí můj mladý přítel v každodenním životě. Začal zajímavě - maminku a babičku označil zkratkou NPC. Nastudovala jsem (kde jinde než na internetu), že jde o „non-playing characters“, tedy nehrající postavy. Charakterizuje je skutečnost, že je hráč nemůže ovládat, jsou řízeny umělou inteligencí skrze počítač. To mě opravdu pobavilo.
Zamyslím-li se nad temnou stránkou existence internetu, okamžitě se mi vynoří nedávný obraz z kavárny, v níž „spolu“ sedí několik mladých dívek. Jsou sice přítelkyně, ale prohodí jen občas holou větu. Vytřeštěně zírají do svých chytrých telefonů, na nichž už zdaleka jen nepíší připitomělé sms zprávy plné hrubek svým dalším přátelům. Ony surfují na internetu, hledají tam odpovědi na životní otázky, boty, po nichž touží, seznámení s kluky...
Mladí rodiče současnosti si pochvalují, že jejich dvouleté ratolesti mají vlastní iPad, na němž hrají různé hry a rozvíjí své intelektuální schopnosti. Jsou tak hodné, nezlobí. Ještě ve čtyřech letech jsou však napůl němé, do školy přicházejí se slabou slovní zásobou a hroznou výslovností. V pubertě se stanou patologicky závislými na hrách, přestanou jíst, pít, spát, chodit do školy, budou agresivní, když je někdo vyruší...
Těžké pořízení je s novými klienty, kteří si na internetu našli svoji diagnózu, nastudovali možnosti terapie a žádají mě, abych jim poskytla metodu, jež se jim nejvíce zalíbila. Kamarádi lékaři jsou na tom ještě hůře, jim pacienti dokonce diktují, jaké léky mají předepsat. Internet má totiž vždy pravdu. Co se tu dočteš, je písmo svaté. Internet je bůh, kdo se ho dotkne, ví vše. Do leckoho vstoupí těžko porazitelná pýcha. Mnoho let studia a praxe protějšku nemá žádnou váhu proti tomu, co si včera přečetli na Wikipedii. Většinou navrhnu, aby se do studia ponořili ještě hlouběji. Určitě najdou přesný návod, jak na sobě terapii provést.
Nejtěžší pekelný kalibr internetu je skutečnost, že tam můžeme najít návody na všechno: na sebevraždu, únos letadla, na sestrojení bomby, na vraždu a možnosti likvidace těla oběti... Dozvíme se, že holokaust je výmysl, že Dalajláma je tyran, který nutil své poddané žít ve feudalismu a nechal jim sekat ruce. Za pár desítek tisíc můžeme absolvovat zázračnou, účinnou a jednorázovou psychoterapeutickou metodu a zbavit se tak navždy psychických problémů... Stránky, oblíbené u dívek s mentální anorexií, jsou šokujícím návodem na smrt. Všudypřítomná, nechutná pornografie s nepřeberným množstvím zobrazených úchylek, ohrožujících partnera, vzrušuje nebezpečně devianty, povzbuzuje je k činu. Jen málokterým pomůže virtuální ukojení.
Psychopati mezi hackery se nezastaví před ničím, nic jim není svaté. Vyberou peníze z našich účtů, odemknou a ukradnou několik luxusních aut, zastaví dopravu, nechají spadnout pár letadel... Peklo je na dosah. Stačí otevřít počítač.
Takto mohu pokračovat do nekonečna. Je na internetu přeci jen něco dobrého?
Ale samozřejmě! Je to knihovna k nezaplacení! Při psaní jakéhokoli textu mám rychle po ruce potřebné reálie. Když se umím otáčet, mohu informace verifikovat z několika zdrojů. Bleskově najdu správný pravopis slov z kteréhokoli jazyka.
Když se mi porouchá myčka nádobí, najdu vadu a vím, zda ji mohu opravit sama. Pokud ano, dostanu přesné instrukce.
Jakmile mi za oknem přistane neznámý ptáček, snadno ho identifikuji díky několika virtuálním atlasům. Nebo - trochu zdlouhavěji - pošlu jeho fotku mailem do ornitologické společnosti a někdo mě poučí. Flóra, fauna, nerosty, historie - vše je jak na dlani.
Přehraji si oblíbenou hudbu, shlédnu divadelní představení, operu v nejlepším obsazení...
Koupím si nejnovější filmy, přitom se dozvím podrobnosti ze života tvůrců.
Popovídám si s přáteli z Austrálie, Ameriky, z Arabského poloostrova...
Přes internet se seznámila řada šťastných párů, byly adoptovány opuštěné děti, zorganizovaly se revoluce, smuteční průvody, cokoli.
Je to úžasný dar lidstvu. Lidstvo dostalo od Nejvyššího ještě vzácnější dar: svobodnou vůli. A má velkou zodpovědnost za to, jak využije dar první. Zda ke svému zušlechtění nebo vyhubení. Obojí je možné. Každý den se modleme za první řešení.