PhDr. Patricie Anzari, CSc.

Souhrn odborných definicí vyzní přibližně takto: Vášeň je intenzivní, dlouhodobá emoce. Člověk silně přilne k jejímu předmětu, jímž může být jiný člověk, myšlenka, hodnota. Je tím zásadně ovlivněno jeho myšlení i jednání. Takový zápal je zdrojem aktivity a vytrvalosti, posiluje vůli.

Přesto přívlastek „vášnivý“ vyvolává u většiny lidí konotaci spíše erotickou než psychologickou. Delší dobu si uvědomuji, že moderní problémy západní civilizace jako jsou hledání sebe sama v dospělosti, nedostatek odvahy ke změnám, pomalé dozrávání osobnosti, pocity bezvýchodnosti a nenaplnění či povrchní vztahy pramení především z nedostatku nadšení pro život a svět. Pohodlí a snadné naplnění základních potřeb plodí pasivitu, lenost, nudu, nezájem a také zbabělost.

Jak zažehnout lidské srdce?

Nejdůležitější jiskrou je dětství strávené s rodiči, pro něž je rodinný život naplněním. Pěstují své ratolesti s láskou, s hlubokým zájmem a empatií, rozvíjejí jejich schopnosti, pomáhají se slabostmi. Jsou rádi na světě, nic jim není zatěžko, program volného času je dynamický, zábavný, a přesto harmonický. K tomu má alespoň jeden z rodičů rád svou práci, nenadává na ni, je hrdý na svůj obor... Zní to jako pohádka. Je uskutečnitelná.

Různé podoby blahodárného scénáře výchovy dětí nacházíme především tam, kde rodičovství přišlo jako vítaný program a matka ani otec se jím necítí omezeni. Chápou, že je to požehnání, příležitost nechat za sebou dobré stopy.

Kolem puberty je docela jasné, k jakým činnostem má dítě nadání, v čem naopak nevyniká. Podpora a povzbuzení rozvoje schopností přinesou včasné prokreslení profesionální orientace. Dnešní rodiče považují často za normu, že ani v osmnácti potomek neví, co se sebou, čím by se měl zabývat. Jedná se však o důsledek výchovného nezájmu a pohodlnosti, podcenění možností citlivě a s respektem formovat osobnost dítěte. Volba sportů, kroužků a dalších aktivit volného času je v mnoha případech vedena potřebou někam děti odložit a ochránit je před vlivem ulice. Často je víc určující vzdálenost od bydliště než vhodnost zaměření. Některé děti jsou doslova přetěžovány protichůdnými činnostmi, touží jen po odpočinku.

Není-li výběr střední školy nebo učebního oboru výsledkem dlouhodobějšího společného zkoušení a bádání v dostupných možnostech, snadno se stane, že už od dospívání je člověk rozladěn ze své životní situace a nemá chuť se do ničeho pouštět.

V době adolescence jsou velmi důležité vrstevnické vztahy, a tak mnohdy dojde ke zplanění potenciálu osobnosti díky přimknutí se k nebezpečným aktivitám kamarádů, jejichž rodiče se zabývají pouze vlastními ambicemi.

Síla prvních lásek

Aniž si to připouštíme, na směr osobního rozvoje mají zásadní vliv první milenecká vzplanutí. Zamilovanost otevře mladé srdce i mysl obrovskou silou, která je často motivem k velkým výkonům v různých oblastech života. Touha imponovat milované osobě je silným motorem, pohánějícím k úspěchu, může však také stáhnout na cestu sebezničení. Slabší osobnost podlehne bez rozmyslu programu partnera a první láska se promění v ničivou bouři. Lásky mezi spolužáky jsou méně formující než přimknutí ke zkušenějšímu, věkově vzdálenějšímu člověku. Takový má velkou odpovědnost za stopy, jež v životě nezkušeného partnera zanechá.

První partnerské vztahy často otevřou dveře do další rodiny, která může doplnit chybějící hodnoty té vlastní. Někdy je vliv blahodárný, jindy nebezpečný. Opět se musím obracet na dospělé, aby si uvědomovali svou psychologickou sílu, aby nepodceňovali důležitost svého působení. Mladý člověk není vychováván slovy a poučkami, ale praktickými zkušenostmi. Proto je mnohem důležitější, jak žijeme, než co hlásáme.

Ochutnávání světa

Po dvacítce potřebujeme nasbírat zkušenosti, poznat svět, pohlédnout na svůj život z co nejširší perspektivy. Cestování, studium, koníčky - to vše jsou inspirace, utvářející žebříčky hodnot, ústící v nalezení směru a smyslu životní cesty. Období vášnivých vzplanutí obdivu k různým kulturám, oborům lidské činnosti, filozofickým i politickým směrům přirozeně vymezuje teritorium, které osobnost svým životem naplní. Tato věková skupina je významným hybatelem historických změn. Mladí jsou vášnivější a odvážnější, chtějí měnit svět a mnohdy se jim to povede. Je třeba jim naslouchat, být s nimi v kontaktu. Jsou přísní, nesmiřitelní, kritičtí vůči rodičovské generaci, jež by je měla využívat jako cennou supervizi, výzvu k přehodnocení či obhajobě vlastní cesty.

Vášeň mládí někdy rozzáří, jindy popálí, je však nadějným projevem života. Pokud se upne k návykovým látkám a prázdnému marnění času, zplodí depresi a bezmocnost. Většina závislostí vzniká, když zabloudíme v ohni poznávání v adolescenci a mladé dospělosti. Později jimi řešíme neúspěch a strach.

Vášeň k životu

Proplujeme-li ve zdraví nástrahami dravého proudu řeky raného mládí, potřebujeme udržovat světlo vášně k životu ve svém srdci, abychom neztráceli pocit smyslu. Vnitřní plamen je silou, jež nás provede krizemi a katastrofami jako bolestivými body transformace ve vyšší kvalitu.

Napříč časem kráčí mnoho takových, kteří nám svým ohněm vdechují naději a odhodlání. Nejsilnějším příkladem nezdolného sálání je bezpochyby Stephen Hawking, britský matematik a teoretický fyzik. Navzdory těžkému postižení a minimálním možnostem komunikace se světem je jedním z nejvýznamnějších světových vědců, posunujících vpřed lidské poznání.

Nepřehlédnutelným sluncem naprosto opačné povahy byl operní pěvec, král tenorů Luciano Pavarotti. Požitkář, skvělý kuchař a hostitel s obrovským srdcem, z něhož tryskal neodolatelně nádherný hlas. O svou slávu se rád podělil s řadou mladých talentů, které podpořil v kariéře, milovanou operní hudbu šířil po světě s takovou vášní, že pro ni získal davy příznivců.

Kromě velikých a proslavených vášnivců nás obklopuje mnoho méně známých i neznámých, vnášejících světlo do temné současnosti.

Architekt s hlubokým ekologickým cítěním a dobrým srdcem. Nežene se za ziskem. Neotročí módním trendům, dal přednost ochraně krajiny a inspiraci lidem ke stavbě z přírodních, prostředí přátelských materiálů.

Opuštěná matka čtyř dětí založila skvěle fungující neziskovou organizaci, poskytující zázemí a pomoc ženám v podobné situaci. Zachránila tak mnohé před depresí, zoufalstvím, rezignací. Ač už jí děti vylétly z hnízda, pomáhá dál.

Bezdětní manželé, pěstouni šesti romských dětí od jejich raného věku. Vytvořili pro ně domov naplněný láskou, nevzdali se ani v těžké krizi dospívání dvou nejstarších dětí. Pomáhají pěstounům ve svém okolí, dělí se o své zkušenosti. Jsou přesvědčeni, že svým dětem dali dobrý základ a šanci na smysluplný život. Respektují jejich osobnosti a neberou jim svobodu rozhodování.

Učitel na gymnáziu dokáže své studenty inspirovat a motivovat k oborům, pro které jsou vybaveni. Pomáhá jim v těžkých rodinných situacích, připravuje je na mezinárodní soutěže v různých oborech, pořádá pro ně na vlastní náklady přednášky předních odborníků z vysokých škol... Naplňuje tak světlem svět od chvíle, kdy se jeho žena s maličkou dcerou zabily v autě. Zůstal sám a vytvořil si tuto obrovskou rodinu, jíž dává celé srdce.

Podobných světlonošů jsou tisíce, každý je ve svém okolí najde. Jsou tu proto, abychom i my ostatní rozfoukali doutnání ve svém nitru a následovali je.