PhDr. Patricie Anzari, CSc.

AKTIVNÍ EGOLÝZA - ORIGINÁLNÍ PSYCHOTERAPEUTICKÁ METODA

Cervenka1V českém ornitologickém kalendáři je každý rok zasvěcen jednomu opeřenci, letošní hlavní hvězdou se stala červenka obecná, Erithacus rubecula. Velmi mě to potěšilo, je nejmilejší obyvatelkou mé zahrady. Titul pták roku přitáhne k druhu pozornost a zlepší se jeho ochrana. Třebaže populace červenek u nás vzrůstá, není v bezpečí. Trvale čítá asi jeden a půl miliónu jedinců, po hnízdění vždy až osm miliónů, mnoho mláďat přirozeně uhyne. Chemicky ošetřovaná půda je však pastí schopnou jejich populaci totálně zdecimovat. Ani pro nás není dobré konzumovat zeleninu plnou dusičnanů. Divoká, přirozená zahrada je mnohem krásnější než tújemi obklopené dokonalé trávníky, revokující návštěvu rozptylových paloučků. Pesticidy a dalšími přípravky vyhubíme hmyz. Kdo přežije, je jedovatý. Mezi jinými zpěváčky zahubí i tohoto nádherného tvora, na němž každé lidské oko spočine se zalíbením. Ota Janeček, významný český malíř a ilustrátor minulého století, mu věnoval mnoho pozornosti. Všechny obrazy i kresby s motivem velkookého ptáčka s nachovou hrudí patří k tomu nejlepšímu, co po sobě zanechal.

Mimochodem, také v loňském roce červenka zvítězila v celostátní anketě a stala se národním ptákem Velké Británie, často hraje hlavní roli v různých formách anglického folklóru. Britská verze pohádky O Jeníčkovi a Mařence na rozdíl od české končí tragicky. Děti spolu v lese umírají a červenky přikryjí jejich těla listím.

V anglosaském světě je také často užívaným symbolem Vánoc. Skropila ji Kristova krev, když se mu zpěvem snažila ulehčit utrpení na kříži. Pověst praví, že byla obyčejným hnědým ptáčkem a její zářivá skvrna pochází z kapky krve Spasitele.

Přidávám nádherný popis této události z Legendy o Kristu od Selmy Lagerlöfové:

...  ptáček si pomalu dodal odvahy, doletěl k němu a zobáčkem vytáhl trn, který se zaryl do čela ukřižovaného. Když toto učinil, kapka Kristovy krve ukápla na jeho hruď. Rychle se roztékala a zbarvila tam všechna peříčka. Ježíš pootevřel rty a zašeptal:

„Díky svému milosrdenství jsi nyní získal to, o co lidé usilují od stvoření světa.“

Symbolický význam dojemné obětavosti červenky však spadá spíše do období Velikonoc. Je proto pravděpodobnější, že vánoční hvězdou se stala díky viktoriánským pošťákům Spojeného království, kteří nosili červené kabáty a přezdívalo se jim Robin – Červenka.

V ptačím světě má její zpěv osobitou krásu. Je líbezný, tklivý... Protože nápadně veliké černé oči jsou schopny pojmout více světla, začíná zpívat dlouho před rozedněním a pokračuje po západu slunce až do úplné tmy. Doporučuji čtenářům, aby si vyhledali zvuk jejího zpěvu na internetu a byli ho schopni v tento letní čas v přírodě snadno rozpoznat. Oddat se její písni se zavřenýma očima zvláště večer, kdy ji nepřehlušují ostatní pěvci, znamená pocítit dojetí a radost zároveň. Patří k velkým krásám světa, jež snadno mineme.

Libý zpěv má však ve světě našeho ptáčka funkci obrany území, boje mezi červenkami bývají velmi tvrdé. Každá desátá hyne v takovém duelu. Vůbec se to neslučuje s jejich něžnou podobou a hlasem. Jsou to nelítostní, tvrdí bojovníci. Jejich život často končí nárazem do skla nikoli náhodně, ale lítým bojem s vlastním obrazem, pokládaným za konkurenta. Ta, která přežije první rok života, má šanci na další léta. Nejstarší doložený věk je devatenáct let. Zdá se, že její zpráva pro lidský svět říká, že jemná krása a umění mohou být vlastní i statečným, neohroženým obráncům rodinného krbu.

Tma jí opravdu nevadí, v době krmení mláďat sbírá potravu i za měsíčných nocí, ve městech pod umělým osvětlením.

Třebaže po celý rok zpívají hlavně samečci, ve společenství vládne matriarchát. Jen nepatrný počet samiček čeká, až se k nim ženich připojí. Drtivá většina si buď vybere souseda a přestěhuje se k němu, nebo své potravní teritorium spojí s jeho. Pan Červenka se však musí hodně snažit, aby se s ní směl spářit. Zřejmě tak testuje jeho zdatnost.

Paní Červenková sedí dva týdny na vajíčkách a manžel ji krmí. Další dva týdny živí dětí spolu. Po jejich vyvedení se o ně stará jen tatínek, maminka začíná zpívat, brání rodinné pozemky. Zároveň snáší nová vajíčka. Tento cyklus se opakuje někdy i pětkrát. Otcové tu nemají příležitost domnívat se, že mateřská dovolená je čas nicnedělání a nicnevydělávání, jak to slýcháme u lidského druhu.

Mláďata jsou skvrnitá, rodičům zcela nepodobná. Prozrazují je jen velké černé oči. Červenky hnízdí často na zemi, a tak možná najdete nemotorně poskakujícího křiklouna. Budete mít pocit, že ho musíte zachránit. Ptáčky nikam neodnášejte, rodiče je přijmou zpět. Nejsou to srny, neřídí se čichem. Opatrně se poohlédněte po hnízdě a ptáče do něj vraťte.

Na závěr jsem si nechala indiánskou legendu a jednu svou báseň, k níž mě inspirovala nedobarvená mladá červenka na připojeném snímku od Václava Sojky.

Legenda praví, že Slunce závidělo Měsíci. Lidé se při pohledu na něj usmívali, zatímco na Slunce se jen mračili. Rozhodlo se je za to potrestat. Bydlelo na hodně vzdálené části nebeské klenby, zatímco jeho dcera přímo v jejím středu, nad Zemí. Každý den se u ní zastavilo na oběd a v tu dobu vždy sežehlo Zemi. Lidé poprosili o radu dobré duchy a dozvěděli se, že budou zachráněni, jen když Slunce zabijí. Kouzlem proměnili nejsilnější lidi v hady, ti však neuspěli. Netrpělivý chřestýš uštkl omylem dceru Slunce. Slunce truchlilo a nastala věčná temnota.

Vydali se dceru hledat do říše duchů, aby ji přivedli zpět. Uviděli ji tančit v kruhu s ostatními, vytáhli ji ven a zavřeli do truhly. Když ji nějaký čas nesli, prosila, aby truhlu aspoň malinko otevřeli, že nemůže dýchat. Lekli se, aby opravdu neumřela a prosbě vyhověli. Něco se zašuměním prolétlo kolem nich do křoví. Uslyšeli hlas červenky: „Kuííš! Kuííš! Kuííš!“ Zavřeli víko a šli dál. Když pak truhlu otevřeli, byla prázdná. Kdyby tehdy neotevřeli víko, mohli bychom se dodnes setkávat se svými přáteli z říše stínů. Kvůli nim nemůžeme přivolat zpět nikoho, kdo jednou zemřel.

Červenka však svým zpěvem ťuká na lidská srdce a otvírá je. Tak může člověk v duchu mluvit se svými zemřelými...

Cervenka2Pro malou červenku, která ještě nezčervenala

Něžnými korálky zamrkáš na vánek

od barvy pupalky pomůže červánek

Neboj se, žluťásku, že zimu nepřečkáš!

Schováš se v obrázku od Oty Janečka