PhDr. Patricie Anzari, CSc.

Duben je zvláštní měsíc. Touha po jaru je naplněna, svěží zeleň zahalí krajinu, hnízda ptáků ožijí. Půstem očištění vstupují mnozí do posvátných Velikonoc v hlubokém rozjímání nad utrpením, vzkříšením, vykoupením a odpuštěním. Zpytováním svědomí odhalená pochybení žádají nápravu. Srdce se otvírá lásce, jež nejsnáze v tomto čase vzklíčí. 

Všechna vyjmenovaná pozitiva však trošku kalí nevyrovnanost dubnového počasí, které dokáže nabídnout všechna roční období. Do slunečné jarní idyly nečekaně udeří bouře nebo sněhová vánice, teplota bláznivě poskakuje, a nikdo si nemůže být jistý, co se stane za chvilku. Mnozí znervózní, jsou mrzutí a rádi si na aprílový čas postěžují.
Vnímám tento přírodní úkaz jako úžasnou školu tolerance a improvizace. Nechuť ke změnám, nesmiřitelné požadování přehlednosti a předvídatelnosti životních událostí jsou hlavními důvody lidského pocitu neštěstí. Duben přichází jako velký učitel víry v dobré konce, jako režisér fascinujícího představení tance živlů, v nichž velkorysé srdce snadno nalezne půvab, vášeň i něhu. Pocit radosti ze života plného překvapení ústí v přirozenou možnost prožívat denně boží přítomnost a neztrácet naději v moudré a smysluplné uspořádání vesmíru. Stačí přijmout roli nadaného houslisty, jenž vyjadřuje autorovy i dirigentovy záměry s láskyplnou oddaností a nadšením z hudby, aniž by se trápil závistí vůči jejich tvůrčím schopnostem. Občas se my lidé vůči Stvořiteli chováme jako politováníhodní omezenci. Prohlašujeme: „Kdybych dostal příležitost, udělal bych to lépe!“
Na rozdíl od přírody a tajemných procesů vzniku a zániku, probíhajících podle zákonů člověkem dosud nepoznaných, nemusí být chování osobnosti nevypočitatelné, zvláště ve vztazích a v komunikaci s druhými.
Ten, kdo je upřímný, otevřený, neskrývá své záměry a nebojí se přiznat omyl, neuvádí své blízké do pocitu nejistoty. Vždy vědí, na čem s ním jsou, spoléhají na něj, nemusí se obávat zrady. Zní to jednoduše, takového stavu však dosáhneme jedině bolestivým obrušováním svého egoismu, překonáváním strachu a prohlubováním schopnosti empatie.
Přívlastek „nevypočitatelný“ má kladný i záporný význam, podobně jako dubnové počasí.
Temná stránka
Nevypočitatelný, nepředvídatelný v negativním smyslu slova se přetvařuje, neprozradí své skutečné úmysly. Je to pokrytec, který si předchází každého, kdo mu může být užitečný, hodí přes palubu kohokoli, kdo mu stojí v cestě, nebo ho jakkoli ohrožuje. Vzbuzuje nedůvěru, nikdo neví, co od něho může v nejbližším okamžiku čekat. Snadno zradí, je bezectný, jde za svými cíli bezohledně, bezcitně. Takové vlastnosti jsou natolik špatné, že okolí nevěřícně přihlíží a stále přeci jen doufá v záblesk lidskosti. Náš pan Nevypočitatelný občas vzbudí naději svým laskavým nebo šaramantním chováním, všechny ukolébá, a poté v nečekanou chvíli zasadí krutou ránu. Někdy okázale pomůže slabému, aby získal sympatie okolí, v nitru však nedokonalostí pohrdá. Je sebejistý a bez zaváhání uskutečňuje své ďábelské plány.
Výčet vlastností a chování temného Nevypočitatelného jasně ukazuje na psychopatii, poruchu osobnosti v oblasti sociálního chování, extrémní sebestřednost. V mužské i ženské podobě ho potkáme na poli politiky, obchodu, v nejrůznějších mocenských pozicích. Speciální ženská odrůda je kariéristka, která šplhá vzhůru zneužíváním slabostí mužů, láme jim srdce, nakonec je odstaví od zdroje příjmů či úspěchu. V detektivkách se objevuje jako několikanásobná bohatá vdova, jíž za podezřelých okolností umírají manželé, aby po nich zdědila velké jmění.
Světlá stránka
V kladném slova smyslu směřuje nevypočitatelnost spíše k tajemnosti, dynamické tvořivosti, bohaté invenci, odvaze realizovat okamžité nápady, vysokému stupni umění diplomacie ve vyjednávání o všeobecně prospěšných hodnotách. Takový člověk překvapuje svou vynalézavostí na poli techniky, umělecké tvorby i společenských věd. Hledá nové, neobvyklé cesty k dosažení vznešených cílů. Nejvyšší hodnotou je pro něj služba lidstvu, světu, přírodě. O své radosti se dělí s ostatními, šokuje nezničitelnou energií, s níž se vrhá do pomoci strádajícím, nápravy křivd, probuzení odpovědnosti vůči budoucnosti. Gejzír neotřelých nápadů, radost z potěšení druhých, potřeba příjemně překvapovat a povzbuzovat ostatní k optimismu a odhodlání naplnit život – to vše ho činí populárním, vysoce přitažlivým, oblíbeným... a pro škarohlídy podezřelým. Musí si dát pozor, aby pod jejich útoky neztratil nic ze zářivé životní energie a nesklouzl jen k obhajobě svých projektů a posléze k militantnímu prosazování dobra. Tyto vzácné osobnosti můžeme potkat ve všech oborech i na všech společenských úrovních. Potřebují kolem sebe ochotu ke spolupráci a semknutost skupiny v přesvědčení i nadšení. Skrze ně žije na Zemi naděje v lidské prozření a ušlechtilost úmyslů. Je dobré je následovat a ochraňovat jako poklad skutečné lidskosti. Nejproslulejším mezi nimi byli například Mahátmá Gándhí, Matka Tereza, nyní 14.dalajláma Tändzin Gjamccho, ale také etoložka Jane Goodallová, neohrožená, a přeci mírná ochránkyně zvířat. Hudebník Peter Gabriel se věnuje více než své hudbě archivování nahrávek nejlepších přírodních hudebníků ze všech kultur světa. Zachoval tak mnohé z duchovních pokladů lidstva, které by už dnes byly ztraceny. Kromě velikánů však ve svém okolí najdeme podobně světlé bytosti, tvořivé a altruistické osobnosti pozitivně ovlivňující své okolí.
Kéž toto zamyšlení nad bohatostí významů jediného slova inspiruje čtenáře k objevení těch Nevypočitatelných, jež je dobré následovat. Jejich prostřednictvím se může každý z nás dotknout smyslu svého bytí.
Pochválen budiž duben a jeho počasí...