Tišina lesní – tajemná, měkká
do mechu klesni – dlouho tě čeká
tisíce lístků v krajkoví stočených
voňavou třísku do prstů zdvihni z nich
Dvě ruce vesmírné, sepjaté od rána
v pokoře nesmírné – zářivá nirvána
Goticky spojené – božsky a bez kazů
Rány jsou zhojené, kreslí rám obrazů
Kouzelné kapradí pro přání splněná
Každý chrám nahradí po hlase ozvěna
Jemně ti zazpívá červenka spanilá
Myšlenka trápivá někam se ztratila
K tajemství obzorů vroucně se spínají
dva kmeny javorů – slzy mám na kraji
Za všechny zázraky v mechoví ukryté
děkují nad mraky sny tajně rozvité