Čínské pohoří, jezero ukryté
Slunce zahoří v hedvábí rozpité
Stojím na skále, náruč mám dokořán
mlhy nestálé zrodily snový klam
Letím s planetou, pevnou Zem v duši mám
Sny mě nespletou, závratě nevnímám
Stojím na skále déle než stovku let
Svět má namále, přesto se z mlhy zved?
Ránem voňavá políbím údolí
Hora nevstává - jen
Slunce mě vzbudilo v mlhavém lůžku
Vyhlédly obzory, hluboký les
Duch léta obtočil bělavou stužku
kol kopců, na skály položil vřes
Ze země do duše pronikla síla,
náruč se otvírá, nabírá jas
Ach, králi sluneční, jsem tvoje milá
Nezmizíš s podzimem? Vrátíš se zas?
