PhDr. Patricie Anzari, CSc.

Všichni známe slovo „advent“, tušíme jeho význam, moderní doba ho však rozmělnila. Vánoce jsou čas, kdy je dobré oživovat tradice, dotknout se kořenů. Můžeme pak stát pevněji na zemi, odolnější vůči životním zkouškám a krizím.
Advent je období čtyř neděl před vánočními svátky, v němž bychom se měli věnovat rozjímání a konat dobro. Je zasvěcen radostnému očekávání příchodu Jezulátka. Symbolicky vyjádřeno  -  nadějeplnému doufání v nový počátek, snad také v novou, lepší kapitolu našeho osobního příběhu.
V dávných dobách se celý měsíc držel půst, světský zpěv a tanec byly zakázány. Pomáhalo to ke zklidnění a k hlubokému rozjímání, duchovní přípravě na Vánoce. Naši dávní předkové se tou dobou věnovali činnostem, které takové duševní rozpoložení podporovaly: draní peří, šití, pletení, tkaní...
Málokdo dnes ví, že v českých zemích vznikly nádherné adventní písně, které se zpívaly při časných jitřních mších ke cti Panny Marie. České roráty nemají v evropské kultuře obdoby. Byly to překrásné zlidovělé zpěvy, které velkou měrou přispěly k zachování českého jazyka.
Ó Duše svatý, Pane náš, jenž slabost naši dobře znáš, rač shůry seslat dary své, kde v slávě nebes zářivé, s Otcem, Synem bytuješ, a tvorstvu všemu kraluješ, ó Pane Bože náš.
Jejich melodie byly líbezné, mnohdy jásavé. Lid je vroucně zpíval a posiloval tak odolnost národa vůči cizím vládnoucím vlivům.
První neděli adventní předcházela Slavnost Ježíše Krista Krále, jež připomínala jeho vládu nad světem. Světská státní moc nesměla rozhodovat o věcech, příslušejících Bohu. Mezi ně patřily také otázky etiky a lidské důstojnosti.
Moderní doba zachovala v domácnostech adventní věnec se čtyřmi svícemi. Málokdo ví, že na něm mají být tři svíce fialové a jedna růžová. Fialová barva patří ke ztišení, k čekání.
Každá ze čtyř adventních nedělí je svěcena zapálením jedné svíce.
První svíce je fialová, nazývá se svící proroků – tedy těch, kdo předpověděli narození Ježíše.
Druhá, betlémská svíce, je také fialová, je symbolem lásky a Ježíškových jesliček.
Třetí neděli se zapaluje růžová svíce, zvaná pastýřská. Představuje radost z krátícího se půstu, advent s ní přechází do své slavnostnější podoby.
Poslední fialová svíce je andělská, její světlo přináší mír a pokoj.
Advent končí západem slunce na Štědrý den.
Ten, kdo má na domě břečťan a na zahradě cesmínu, dodržuje tradici z doby předkřesťanské. Keltové je považovali za ochránce před zlými duchy, kteří právě v tomto měsíci domovy nejvíce ohrožovali.
Do současnosti se dochovala především tradice pečení cukroví a vánoček. Málokterá rodina je pojme jako příležitost k úzké spolupráci všech generací. Pečení by se měli účastnit všichni, pro každého se práce najde. Voňavým domovem zazní koledy a místo ujídání rozinek, ořechů a mandlí se přidělují hubičky.
Přeji všem nádherné Vánoce.