PhDr. Patricie Anzari, CSc.

Prázdniny jsou tady, většina rodičů má jasno o způsobu, kterým je jejich děti prožijí. Mnozí jen kopírují několikaleté stereotypy, jiní volí nejsnazší cesty... Podceňují nenahraditelné výchovné možnosti, jež v sobě skrývá nejobyčejnější prázdninový program: pobyt v přírodě za skromných podmínek...
Závody v blahobytu obrátily pozornost dětí k materiálním hodnotám a upoutaly je k telefonům, tabletům nebo počítačům, u nichž postupně ztrácí dlouhodobou paměť, fyzickou kondici a vlídnost. Agresivní útoky na rodiče v okamžiku odebrání elektronického přítele nejsou výjimkou, psychický stav počítačových dětí kopíruje drogovou závislost. Rodičům se vymstila pohodlnost a neochota aktivně své děti rozvíjet na počátku jejich života. Posadili ratolesti k tabletu, aby se dívaly na pohádky a neobtěžovaly. Zprostředkovaný a zkreslený obraz světa se tak pro ně stal jedinou realitou, v níž se cítí bezpečně.
Čtení pohádek umožňuje dítěti využít mateřský jazyk k rozvoji představivosti, obrázky k textu vznikají v mysli malého posluchače. Chápe tak významy slov do hloubky a je lépe schopen vyjádřit slovy své pocity, tříbí si názory. Většina našich nejmenších je však již v porozumění textu zcela závislá na obraze, dětská fantazie je spoutána, pohybuje se jen v mezích dvojrozměrně spatřeného.
Dospělí mají podobný problém s vnímáním přírody. Byť vlastní chalupu v krásné krajině, vnímají borovice před ní jen jako skvělou zásobárnu palivového dřeva a zlobí se, že nedostali povolení ke kácení. Stromy mohou spadnout na dům, zaclání, jsou zbytečné... Nebudu dál vyprávět podobné smutné příběhy, kterých kolem sebe vnímám nebezpečně vysoký počet. Dokazují jen, jak nám konzumní způsob života zastřel mysl a srdce, připravil duši o možnost vést nás v pokoře a úžasu nad krásami světa, jenž je nám domovem.
Pobyt v přírodě je náročná zkouška připravenosti pro těžší kapitoly života: potřebujeme k němu statečnost, zdatnost, otužilost, skromnost a schopnost poradit si v nečekaných situacích. Po celý rok se děti mohly na prázdniny připravovat: sportem, střídmostí, zvládáním těžkých úkolů.
Pro ducha se tu otevírají nevyčerpatelné možnosti hlubokého poznání a nevídaných prožitků, hraničících až s převtělováním v živé i neživé. Internet mohl být během roku využit k rozšíření schopností rozpoznávat druhy stromů, keřů a rostlin, poznat živočichy, kteří žijí v oblasti, kam se plánuje v létě vyjet. Není snadné zvládnout i velmi náročný úkol: naučit se rozeznávat ptačí zpěv. Člověka naplní blažená radost, když náhle pozná po hlase červenku, pěnkavu či střízlíka, neviditelné v korunách stromů. Jiný se zajímá třeba o geologii a obohatí ostatní o neuvěřitelné obrazy proměny krajiny z pradávných věků. Když nastane čas, v němž se vydáme na cestu, vnímáme přírodu všemi smysly a chováme se v ní přirozeně ohleduplně.
Zjistíme, že jsme schopni sejít z prudkého kopce skoro neslyšně, když se hluboce soustředíme. Nevyplašíme zvěř, již po chvíli za odměnu zahlédneme. Všechny smysly mohu být probuzené. Vnímáme nejen pestrou škálu zvuků a barev, hebkost trávy a hladkost oblázků, ale i vůně, které prozrazují, co kvete či roste nedaleko. Stejně dokonale se můžeme připravit na pobyt doma i ve vzdálených krajích.
Ze všeho, co zde bylo napsáno, jasně vyplývá, že vzácný čas prázdnin může být vrcholem celoroční přípravy a radostného očekávání, důvodem ke vzdělávání v mnoha oborech.
Můj tatínek byl hodně šikovný. Vždy, když ho někdo proto obdivoval, uslyšel jedinou větu: „Všechno jsem se naučil ve skautu.“
Na jeho počest občas hostím ve svém centru pro pobytové programy skupinu budoucích skautských vůdců s jejich učiteli. Je to velký zážitek, přijedou mladí lidé, s nimiž je snadné se domluvit na pravidlech obývání domu. Jsou slušní, příjemní a pokaždé se zhostí nějaké práce, kterou dům či zahrada potřebují.
Přikládám proto skautské desatero pro pobyt v přírodě jako skvělého průvodce prázdninovým putováním. Jeho dodržování je také zárukou zdravého vývoje osobnosti, cestou k laskavosti a ohleduplnosti i v mezilidských vztazích:
1. Uč se přírodě rozumět, znát a ctít její zákony.
2. Vnímej krásu přírody všemi smysly, nenič ji ani nešetrným dotykem.
3. Pohybuj se vždy tiše a nenápadně, abys sám neviděn viděl a sám neslyšen slyšel.
4. Buď přítelem všech rostlin a živočichů, neruš je v jejich vývoji.
5. Tábořit smíš jen na vyhrazených místech. Stopy svého pobytu však i tak zahlaď.
6. Uvědom si staré české přísloví:“ Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán.“ Chovej se podle něj i v přírodě.
7. Bez vody není života. Měj ji proto v úctě. Pečuj o čistotu pramenů a studánek.
8. Při každé příležitosti vykonej pro přírodu něco prospěšného.
9. Dbej o čistotu přírodního prostředí ve svém okolí. Je to samozřejmý projev chování kulturního člověka.
10. Uvědom si, že člověk může žít na zemi jen v souladu s přírodou. Staň se proto jejím ochráncem.
Dospělí nemohou vychovávat děti pouhými slovy, nejvíce váží jejich činy. Rodič nesmí být ignorant, podléhat závislostem, chovat se hrubě a ničit přírodu, aniž by sklidil plody takového přístupu v chování svých dětí. Ony jsou jen nemilosrdným zrcadlem otcovských a mateřských vkladů do světa kolem nás. Nepříjemné pravdy o našich zlozvycích a špatných vlastnostech čteme z dětských očí a slyšíme v jejich hlasech. Prázdninová cesta nás může polepšit, sblížit, potěšit,